Mělo by být zlato podporované jako spoření na penzi? Odborníci jsou proti
V souvislosti s vládou schválenou podporou spoření a investic na penzi se začínají ozývat různé zájmové skupiny s prosazením podpory v jejich vlastním zájmu. Jednou z nich jsou také obchodníci s drahými kovy. Chtějí, aby se zlato stalo běžnou součástí důchodového spoření a odkazují se na praxi v USA. Všichni oslovení odborníci s tím ovšem nesouhlasí a uvádějí sérii důvodů, proč by zlato nemělo být takto podporováno.
V krizových dobách se řada lidí upíná ke zlatu téměř jako ke své spáse. Domnívají se, že si jeho nákupem dobře ochrání vlastní či rodinné úspory. To už ale podle expertů dávno není pravdou. „Myšlenka, že zlato je uchovatelem hodnoty byla už nejen ekonomickou teorií, ale i praxí dávno překonána a zlato je tak už pouze okrajové investiční aktivum. Samotná cena zlata má navíc s inflací opět jen málo společného a s tou českou už vůbec nic,“ zdůrazňuje Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners.
Nejhorší investice?!
Zlato je totiž klasická komodita, jejíž cena se vyvíjí dle poptávky a nabídky. Do portfolií klientů včetně dlouhodobých horizontů, kam patří investice na penzi, se tak podle Mašáta hodí pouze marginální částí jako diverzifikační instrument, protože jeho cena není významně korelována s cenou akcií či výnosem dluhopisů. Současně i výnosový profil zlata je podle něj naprosto tragický. „Díky absenci jakéhokoliv výnosu-úroku-dividendy zůstává případný výnos z držby zlata pouze a jen na spekulaci o budoucím růstu ceny. Proti držení zlata navíc hovoří dodatečné náklady na ověřování kvality a pravosti, skladování a obchodní poplatky,“ konstatuje Mašát a dodává, že ve výsledku tak zlato patří mezi nejhorší investice a když k tomu přidáme kolísání/volatilitu ceny na úrovni cen akcií a nízkou likviditu, není podle něj důvod, aby zlato bylo ve větší míře zastoupeno v úsporách na penzi.
V investicích na stáří i obrazy a domy? To asi ne…
Podle Václava Podzimka z investičního fondu Alethes má sice zlato, jako vůbec nejstarší investiční aktivum, v diverzifikovaném portfoliu své místo, ale to se rozhodně netýká investic na penzi. „Koncepce státem podporovaného spoření na důchod je z dobrých důvodů postavena na využití finančních instrumentů, nikoli reálných aktiv. A pokud bychom akceptovali fyzické zlato jako podporovaný investiční instrument, logicky bychom měli zvážit i další investiční kovy, případně nemovitosti, či umělecké předměty, což by celý systém zásadním způsobem zkomplikovalo,“ upozorňuje Podzimek a ještě zdůrazňuje, že je i proto zásadně proti tomu, aby součástí státem podporovaného investování na důchod bylo i fyzické zlato.
Prodejci zlata tvrdí opak
V zahraničí jsou ale přitom investice do fyzického zlata v rámci důchodového spoření podle Martina Tomka ze společnosti Auringo.cz, která se specializuje na prodej drahých kovů, prý naprosto běžné. Tomek poukazuje například na to, že v USA existuje takzvaná IRA (Individual Retirement Account), což je speciální typ účtu, který umožňuje zjednodušeně řečeno „investovat na důchod“ prostřednictvím akcií, dluhopisů či právě fyzického zlata. „Velmi usilujeme o to, aby se rovněž zlato stalo nedílnou součástí investování na důchod. V tomto smyslu se jménem asociace obchodníků s investičními kovy ČSAIKN, se kterou v této věci úzce spolupracujeme, chceme obrátit na příslušné orgány, které v této věci rozhodují,“ říká Tomek a připomíná, že lze nicméně investovat pouze do zlata, které splňuje určité prvky jako maximální ryzost, aby bylo uznatelné (tzv. IRA Acceptable) pro účely investic v rámci tohoto „důchodového účtu“. I tak ale pevně věří, že se i u nás povede prosadit fyzické investiční zlato jako legitimní složku důchodového spoření.
Zlato dlouhodobý výnos asi nepřinese
Investice do zlata jako fyzické komodity ale nejsou regulovaným investičním nástrojem a podle šéfky Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Jany Brodani proto investoři do zlata nepožívají ochrany komplexní regulace a nemají ani výhodu dohledu autority, jakou je Česká národní banka (ČNB). „Nový investiční nástroj, který vláda v červnu schválila v novele zákona ke spoření na stáří, takzvaný Dlouhodobý investiční produkt (DIP) by měl naopak, právě s ohledem na důležitost penzijního zajištění, poskytovat maximální míru ochrany investorů, proto se neumožňuje přímá investice do neregulovaných instrumentů,“ vysvětluje Brodani.
„Obzvláště u dlouhodobých cílů s horizontem několika desítek let dává smysl investovat s dynamičtější strategií, protože za dlouhou dobu znamená každé procento navíc velký rozdíl v cílové částce. Pokud zvolíte například k zabezpečení na důchod investici do zlata, nebo drahých kovů, tak se můžete připravit o velmi zajímavý výnos, který by vám za takto dlouhou dobu mohl vygenerovat akciový nebo smíšený podílový fond,“ uzavírá investiční analytik Tadeáš Chmelíček z Broker Consulting.
Zdroj: Newstream.cz