Jak zvládnout inflaci a rychlé zdražování v domácím rozpočtu, radí odbornice

Ilustrační fotografie

Inflace za březen vystoupala na 12,7 %. Zdražování už pocítily snad všechny domácnosti. „Řešit špatnou finanční situaci úvěrem je cesta do pekla dluhové pasti,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz finanční poradkyně skupiny Partners Stanislava Lišková.

Vydáno: 17. 5. 2022

Inflace v březnu dosáhla 12,7 procenta a zřejmě dál poroste. Zaznamenáváte u svých klientů větší zájem o úvěry, aby zvládali svou finanční situaci?

Ne, nezaznamenáváme. U našich klientů, o které se nějaký čas už staráme, by to bylo i naší špatnou vizitkou. Na nečekané situace se snažíme s klienty připravovat. Registrujeme pokles zájmu o hypoteční úvěry, což spíše než s inflací souvisí s růstem úrokových sazeb. Ale určitě jsou lidé, kterým inflace způsobuje problémy. A ještě větší problémy jim způsobuje krachování dodavatelů energií a enormní růst cen energií, potravin nebo služeb.

Sjednání úvěru jako řešení pro udržení finančního chodu domácnosti za současné situace tedy rozhodně nedoporučujete?

Spotřebitelský úvěr není řešením záporné finanční bilance. Je to cesta do pekla dluhové pasti. Když vykryjete úvěrem po dobu jednoho až dvou měsíců svoji špatnou finanční situaci, co budete dělat další měsíce? Půjčíte si znovu? Nelze očekávat pokles inflace. Snad jen to, že se její růst zpomalí. Ale cenová hladina bude vyšší pořád.

Co radíte domácnostem, které už nyní hůře vycházejí s financemi?

Zastavit se a udělat si přehled příjmů a výdajů. Rozepsat si, které výdaje jsou zbytné, které nezbytné a je jedno, jestli použijete tužku a papír, tabulku v Excelu anebo aplikaci v internetovém bankovnictví. Důležité je dostat své výdaje pod kontrolu, vědět, kam peníze „utíkají“. A pak si položit zásadní otázku: Mohu ještě nějak omezit své výdaje? Mohu nějak navýšit své příjmy?

Kde podle vás domácnosti nejvíce ztrácejí peníze? Ve kterých oblastech doporučujete hledat úspory?

Na to je strašně těžká odpověď, protože u každého je situace rozdílná. Jinak je to u mladého člověka bez závazků, který doteď utrácel jen za sebe, za své zbytné výdaje, a nyní je překvapen, že nevychází, a jinak u matky samoživitelky, která už i teď dělala zázraky, aby vyšla.

Pokud bychom se ale měli bavit obecně…

Pokud chceme zobecňovat, tak alfou a omegou je finanční bilance. Řada lidí je po vyplnění podrobné finanční bilance překvapena, za co všechno utrácí a kam jim peníze utíkají. Když pominu takové ty klasické položky jako cigarety, stravování se po restauracích, emocionální nákupy oblečení, či posledních výdobytků techniky, tak novodobou záležitostí jsou opakované automatické platby. Ono se to nezdá, to je pár korun za hudbu, pár korun předplatného za úložiště, pár korun za zpravodajství a tak dále. Ale i tyto výdaje se mohou nastřádat až do tisíců. Schválně si zkuste vzpomenout, kde všude máte takové automatické opakované platby odsouhlasené.

Další téma, které mnohé domácnosti řeší, je tvorba úspor. Má podle vás za současné situace vůbec smysl odkládat si peníze stranou?

Určitě má smysl odkládat si peníze stranou. Ať už z důvodu potřeby rezervy na nečekané výdaje, jako je třeba rozbitá lednička, pračka, auto, cokoliv… Má to smysl i kvůli péči a budování majetku a směřování k finanční nezávislosti. Anebo k pěkné rentě ve stáří. Pokud nejsme fatalisti a chceme držet svůj život aspoň z části ve vlastních rukách, ovlivňovat svoje směřování, tak bychom neměli dát na reklamy v duchu – utrať všechno teď, když na to nemáš, půjč si. To nás zavede jen do krysího závodu a dluhové pasti.

Sice se bavíme o hledání úspor, ale je tu i otázka příjmu. Máte za to, že lidé jsou ochotni si v případě finančních potíží jít pro větší příjem třeba změnou práce, nebo si přidat brigádu? Co vidíte ve své praxi?

Ve své praxi se setkávám spíše s tím, že to doteď nebývalo potřeba. Klienti neměli problém vyjít. Řešili jsme hypoteční úvěry na bydlení, zajištění na penzi, tvorbu rezerv a vůbec správné nastavení financí. Sice rostla inflace, ale rostly i mzdy. Navíc nezaměstnanost je v Česku stále velmi nízká. A dá se tedy říci, že kdo chce pracovat, tak si práci najde. Ve firmách je velký hlad po šikovných lidech.

Ne všichni jsou šikovní, ne každý má práci s dostatečným příjmem. Co ti ostatní?

Je to o pracovitosti. Kdo je pracovitý, k nám už teď přichází třeba s tím, že má ke své práci brigádu. A má ji právě proto, aby si přivydělal a nespadl do dluhové pasti. Naopak lidé, kteří nechtějí více pracovat, přestože by to bylo potřeba, aby měli vyrovnaný rozpočet, tak o práci navíc nechtějí slyšet. Větší hodnotu pro ně má volný čas, „užívání si života“, nevidí jeho smysl v práci na úkor soukromého života, zábavy. Typicky se toto týká spíše mladších ročníků.

Mezi dnes často volené finanční produkty na ochranu peněz před inflací patří podílové fondy, ale rostou i objemy a smlouvy u penzijních fondů. Co doporučujete vy?

Optimální varianta je mít či budovat krátkodobou, střednědobou i dlouhodobou rezervu. Vybudování krátkodobé rezervy na nečekané výdaje, takzvaná železná rezerva, je prioritní. Má být rychle k dispozici a nečekáme od ní, že se bude nějak extra zhodnocovat. Bavíme se tu například o spořicím účtu. Zároveň bychom měli postupně budovat střednědobou a dlouhodobou rezervu. Od této rezervy už chceme, aby udržela svoji kupní sílu, ideálně se i zhodnotila. A ano, jednou z cest jsou i podílové fondy.

A penzijní fondy, komu ty doporučujete?

Doplňkové penzijní spoření je vhodným nástrojem na extra dlouhou rezervu, to znamená na důchod, a to jak pro starší, tak mladší ročníky. Nejenže se doplňkové penzijní spoření, penzijní fondy, chová stejně jako podílové fondy, ale ještě do něj přispívá stát. Zároveň si stát zákonem pohlídal nákladovou stránku věci. Dá se říci, že jde o nejlevnější způsob investování v ČR. Na druhou stranu ale nemůžete peníze z tohoto spoření vybrat, kdy vás napadne. Má to své podmínky.

Zdroj: iDNES.cz